ENIAC: Když počítač vážil jako slon a počítal jako blesk

🧠 Počítač před érou Facebooku, TikToku a YouTube? Ano. A jmenoval se ENIAC.

Dnes máš v kapse mobil silnější než většina počítačů z 90. let. Ale představ si, že by sis musel na výpočty půjčit celou místnost. Nebo dvě. Vítej ve světě ENIACu, prvního skutečně elektronického (a navíc programovatelného) počítače na světě.

⚙️ Co to vlastně byl ENIAC?

ENIAC = Electronic Numerical Integrator and Computer.

Byl to kolos postavený v letech 1943–1945 ve Spojených státech. Ne pro hraní her, ale pro výpočty trajektorií dělostřeleckých střel během 2. světové války.

🧯 „Pozor, shořela elektronka!“ – běžná věta operátorů ENIACu

Zatímco dnešní počítač, když se přehřeje, si hodí modrou smrt, ENIAC si jen tak mezi řečí vyhodil nějakou tu elektronku. A ne jednu – denně jich průměrně odešlo asi 2–3. Ale kupodivu to systém zvládal. Měl je totiž tisíce. Doslova.

💣 Proč vůbec vznikl?

ENIAC nebyl vymyšlen pro zábavu nebo účtování mezd. Vznikl během 2. světové války jako reakce na potřebu armády rychle počítat balistické dráhy střel. Tehdejší „počtáři“ (většinou ženy!) to dělali ručně a trvalo jim to klidně celý den. Generálové chtěli rychlost. A tak dostali elektronkové monstrum, co zvládlo víc výpočtů za minutu než člověk za týden.

⚙️ Kolos jménem ENIAC

Představ si počítač, co zabírá přes 140 m². Vážil víc než 27 tun. Měl přes 17 000 elektronek, a když se zapnul, blikala celá čtvrť. Ne v přeneseném smyslu – spotřebovával tolik elektřiny, že v okolí občas pokleslo napětí. Vědci kolem něj chodili s náhradními součástkami jako mechanici u formule.

🧪 Jak se programovalo?

Zapomeň na klávesnici nebo myš. Programování ENIACu byla ruční práce: přepojovaly se kabely, nastavovaly se spínače. V podstatě to bylo jako stavět obří LEGO z drátů a doufat, že to celé po spuštění nevybuchne. A pokud chtěl někdo změnit program? Trvalo to třeba i 2 dny.

👩‍🔬 A teď to nejlepší – většinu práce dělaly ženy!

Ano, i tady historie ukazuje, že ženy často stály v pozadí velkých změn. ENIAC obsluhovalo šest geniálních programátorek (např. Jean Bartik), které se naučily tenhle chaos ovládat, i když o nich dějiny dlouho mlčely. Až v posledních dekádách jim byla přiznána sláva, kterou si bez debat zasloužily.

📈 Co všechno uměl?

– Počítat balistické dráhy

– Dělat složité matematické výpočty

– Simulovat jaderné exploze (ano, i to)

– Po zapnutí krásně hučet a hřát celou místnost jako sauna

A přesto měl méně výpočetní síly než kalkulačka z Tesca.

🕰️ Co bylo dál?

Po válce se ENIAC stal hrdinou vědy. Pracoval až do roku 1955, než ho odpojili a šli dál s menšími, efektivnějšími počítači. Ale dějiny výpočetní techniky se bez něj neobejdou. Každý dnešní mobil, notebook, server i herní konzole má v sobě něco z toho kolosu, co to všechno odstartoval.