PK (2014) – film o hledání Boha

Někdy člověk narazí na film, který je jako zrcadlo. Jiné dny je to jako kladivo. Ale film PK (2014)? Ten byl jako objetí a zároveň jako pořádný kopanec do myšlení – a právě proto mě (nás) tak zasáhl.

 

Dívali jsme se na něj s přítelem jednou večer a už po prvních minutách jsme věděli, že tohle nebude „jen další film“. PK se nesnaží říct: tohle je pravda, tohle je špatně. On se ptá. A ptá se tak jednoduše a nevinně, že tě odzbrojí.

Kdo je PK?

PK je mimozemšťan. Přistane na Zemi – v Indii – a hned mu ukradnou ovladač od vesmírné lodi. Jenže… co teď? Kde ho najít?

Lidé mu říkají: to ti může vrátit jen Bůh. A tak se PK – s dětskou nevinností a otevřeným srdcem – vydává najít Boha. Ale velmi rychle zjistí, že tu není jeden. Jsou jich stovky. Každý mluví jinak, každý chce něco jiného. Každý má svou pravdu.

A tady přichází ta krása filmu:

On se na nás dívá zvenku – a vidí to, co my už nevnímáme. Absurdity, fanatismus, rituály bez smyslu. Ale také víru, která má být o lásce. O klidu. O spojení.

Co na mě zapůsobilo?

Ten kontrast. Jak je možné, že někdo „cizí“ (byť mimozemšťan) chápe Boha líp než my? Jak je možné, že dítě, které se ptá „proč“, je často blíž pravdě než dospělý s diplomem z teologie?

PK se nebojí ukázat, jak náboženství někdy ztrácí duši – když se změní v obchod, strach nebo politiku. Ale přitom si z víry nedělá legraci z nenávisti. Spíš říká: „Není problém v Bohu. Problém je v lidech.“

Společný zážitek

Já a přítel jsme se smáli, dojímali, kývali hlavou. PK není jen komedie. Je to duchovní cesta zabalená do smíchu. A právě díky tomu nebolí, ale přesto řeže hluboko.

Zůstaly nám v hlavě ty jednoduché, krásné otázky:

Proč věříme tomu, co věříme?

Věříme ze strachu, nebo z lásky?

Potřebuje Bůh naše chrámy, nebo naše srdce?

Kde se na PK podívat?

Film PK (2014) je dostupný online – doporučuji s českými titulky. Najdeš ho třeba na Netflixu nebo ke koupi na Google Play či iTunes. Hraje v něm skvělý Aamir Khan a režii má Rajkumar Hirani – a ti dva spolu vytvořili něco opravdu výjimečného.

Na závěr:

> „Bůh nám neříká, ať se bojíme. My si ten strach jen přidali.“

– PK

Dívej se srdcem. Ptej se s klidem. A hlavně – nepřestávej hledat.