Co to je realita a co je iluze

🌀 REALITA A ILUZE: Když svět hraje na schovávanou

✨ Úvodem

Ráno vstaneš, čelo jako parkoviště pro starosti, v zrcadle hybrid mezi yettim a tebou, venku déšť a tvůj mozek na tebe syčí: „Tohle je život?“

A možná ne. V Krišna vědomí tomu říkáme māyā – iluze. Je to jak kdybys byl v divadle, ale přišel na špatné představení a pořád jsi si myslel, že jsi hlavní role. A přitom jsi jen komparzista, co nosí šavli ve třetím dějství.

👁️ Iluze: Smysly jako parta vtipálků

Smysly jsou jako tví kámoši na večírku – původně ti měli pomoct, ale místo toho ti svlíkli ponožky a nalepili ti na čelo „Loser“.(K ničemu člověk.)

Vidíš, slyšíš, cítíš – ale nevidíš pravdu, jen její karikaturu.

🧠 Skutečná realita?

To není faktura, nebo jako šéf, co tě pozoruje, nebo že si z tebe kočka udělala dobrej den.

Skutečná realita je to, co přežije i tvoje tělo.

🧘‍♂️ věčné vědomí, které si užívá, když si vzpomene, že není účetní se špatnou kávou, ale duše se skvělým potenciálem.

🤹‍♂️ Iluze v běžném životě

💔 Ve vztahu

Ahhh vztah. Nejlíp funguje, když ani jeden není vzhůru. Jakmile začneš být vědomý, druhý se lekne a řekne:

🗣️ „Změnil ses.“

No jasně. Přestal jsem být slepej.

👉 Typické iluze:

• „Když mě miluješ, víš, co potřebuju.“
• → Ne, jsem partner, ne mentalista.
• „Měla jsem pocit, že to víš.“
• → Gratuluju. Já měl pocit, že máme v lednici guláš.
• „Já tě chápu... ale stejně jsi mě zklamal.“
• → Takže emoční sudoku. Fajn.

Nebo ta ultimátní past:

„Vztah je o dávání.“

Jasně. Ale když dáváš jen ty, brzy dáš sbohem.

💼 V práci

Když tě kolega pomlouvá, protože jsi nedal smajlíky do e-mailu. A šéf ti řekne, že „nejsi dost zapálený“ – když přitom celý hoříš uvnitř. A hasíš to kafem…

🤸‍♀️ V osobním růstu

„Jsem na cestě.“ – Ale ta cesta vede do nákupního centra s knížkama kde potřebuješ manuál kde a jak co funguje a hlavně plastovou Buddhovu hlavou v akci.

🧘‍♂️ Tak co s tím?

Nejde o to utéct do jeskyně.

Jde o to, přestat věřit kulisám.

Nepřítel není partner, soused ani kreditka.

Nepřítel je zapomenutí, kdo jsi.

Jak říkají védy – poznáním „aham brahmāsmi“ – „jsem duchovní bytost“ – se ta iluzorní hra rozpadá jako špatný skeč.

🪷 Závěr: Realita začíná tam, kde končí výmluvy

Svět je jako demo verze hry. Skoro všechno je uzamčené, grafika klame a pořád tě to nutí kupovat další balíček věcí, vztahů a potvrzení.

Ale... jakmile se obrátíš ke Krišnovi – začneš vidět za oponu.

A možná zjistíš, že to největší štěstí není v tom, aby tě někdo „naplnil“, ale v tom, že ty sám jsi naplněnej – zevnitř.